Visací zámek - Tisk

Poličské ROCKOUPÁNÍ

Zápis z rockového festivalu v Poličce, 12.6.1999

Poličské ROCKOUPÁNÍ 12.6.1999

Po dlouhý době jsem se konečně dostal na Visáče. Nebyl to sice normální koncert, ale vystoupení na rockovým festivalu, ale i tak to bylo dobrý.

Festival se konal v Poličce na koupališti. Pódium stálo přímo ve vypuštěným bazénu, ovšem vzhledem k vytrvalýmu dešti ten den i před tím, bylo v koupališti dost vody, takže museli přijet hasiči a vodu vysát. Tím se začátek posunul ze dvou hodin na čtyři. To jsme akorát přijeli, takže jsme o nic nepřišli. Kvůli zpoždení se musely zkrátit vystoupení všech kapel.

Jako první hrála nějaká skupina jejíž jméno jsem nepochytil, ani mě jejich hudba moc nedostala, takový nic moc. Po nich začal hrát Kolaps. Během jejich vystoupení přijeli Visáči se svojí žlutobílou dodávkou. To bylo něco po pátý. Přijeli bez VZ5, kterej měl přijet pozdějc někde z okolí. Vzhledem k tomu, že podle normálního programu měli začít hrát až v deset, podle skluzovýho programu před půl jedenáctou, rohlodli se jít na fotbalovej zápas místního družstva, aby ukrátili dlouhej čas. Navíc bylo poměrně chladno a soustavně mrholilo. Já jsem zůstal na koupališti sledovat další kapely.

Po Kolapsu nastoupil pardubickej Volant. Jejich hudba byla vynikající, v lecčems připomínala Visací zámek. Všem doporučuju se jít na ně někde podívat, je to rychlej punkrock s dobrýma textama i hudbou a výbornýma kecama (a básničkama) mezi písničkama.

Po nich se na pódium nachystala vysokomejtská skupina Chapi z práce s.r.o., která hned zaujala svoji typickou vyzáží. Všichni chlapi (některý fousatý) převlečený za ženský, zpěvák se svítivě žlutou parukou. Super byly jejich převzatý písničky s vlastníma textama a metalově upravenou hudbou. Taky dost dobrý vystoupení, který doporučuju ke shlídnutí.

Když skončili nastoupil chrudimskej hardcoreovej Pavilon 9. To se vráliti Visáči z fotbalu, kterej skončil 3:3 a protože bylo teprve něco kolem půl osmý rozhodli se jít do města do hospody zahřát se. Šel jsem s nima se taky ohřát a províst je po poličských hospodách, který znám. Cestou jsme potkali VZ5, kterej zrovna přijížděl, takže se k nám hned přidal.

Obešli jsme několik lokálů, než jsme našli místo. Seděli jsme v hospodě U hada, pili grogy, piva a povídali o všeličems. Během pobytu se ve dveřích objevil místní hospodskej pobuda, kterej stál ve dveřích a obhlížel lokál. Seděli jsme u dveří, takže docela táhla zima. Servírka a náš stůl ho posílal ven, ale opilec s blaženým úsměvem stál ve dveřích. VZ5 mu důrazně řekl, ať zavře, na což opilec reagoval otázkou "nebo co?". VZ5 mu pohrozil, že jinak bude počítat do třech. To už se ale na opilce vrhla servírka a rvala ho ze dveří. Nakonec ho odvolali jeho kumpání, který se motali někde venku.

O půl devátý odešel Martin Dont ujistit se, že vystoupení bude v deset. Za chvíli volal, že vzhledem k problémům pořadatele se vystoupení přesouvá na půl dvanáctou. To se ale Visáčům nelíbilo, takže po chíli domlouvání a dohadování se s pořadatelem byl začátek vystoupení posunutej dokonce na půl desátou. To znamenalo okamžitej odchod z hospody, takže jsme zaplatili a šli.

Přišli jsme akorát na poslední dvě písničky Metallica Revival. Potom začlo velký hemžení - Metallica uklízela svoji aparaturu a Visáči začali přinášet svoji. Než bylo všechno sestavený a naladěný bylo skoro deset. Úderem desáty začla největší mela pod pódiem. Visáči záhráli průřez celou svoji tvorbou. Písničky z první i poslední desky, rychlý i pomalý. Pod pódiem se divoce pogovalo. Vhledem k mokru a blátu okolo koupaliště měli všichni boty jako prasata, takže jsem měl během okamžiku boty jako prase i zezhora, jak mi okolní boty skákaly na nohy. A já na ně. V jednu chvíli se přede mnou odněkud objevila hlava, která mě prudkým záklonem křápla do nosu a zase zmizela. Začlo mě hučet v hlavě, lehce se zatmělo před očima, ale to nevadilo, pogoval jsem dál. Vždyť hrál Zámek a hrál Stánek, Traktor a další osvědčený taneční písně.

V rámci zrychlení tempa hráli místo původní hodiny a čtvrt jenom tři čtvrtě hodiny a začlo další velký hemžení. Všechno se muselo poklidit a připravit pro další skupinu, kterou nebyl nikdo jinej než Čertůf punk. To už jsme ale jeli domů, protože mě pěkně drnčelo v palici od tý rány. Sice jsem chtěl Čerty vidět, ale však je uvidím jindy a jinde.

No a to je všechno - kdyby nebylo tak pokurvený počasí, tak by to bylo super, takhle ani to pivo moc nejelo, nebyla žízeň. Tak snad příště...

13.6.1999 - koukám, že to je skoro po roce od minulýho zápisu)