Visací zámek - Tisk

Visací Zámek – Punk

(recenze CD Punk! z Tiscali.CZ)

Visací Zámek – Punk

Na loňských United Island jsem se celkem náhodou dostal k tomu, abych po letech shlédl živé vystoupení Visacího Zámku. Na tom, že největší ohlas publika měly staré hity jako Traktor, Cigára nebo Stánek by ještě nebylo nic divného, ale trochu mě zarazil rychle čitelný fakt, že kapela existující přes dvacet let nebyla schopna ani minimálního postupu, co se týče instrumentálních, kompozičních, ba textařských kvalit.

Čtvrt století je přeci jen docela dlouhá doba na to, aby se i od punkové kapely dal nějaký umělecký růst očekávat. Když se mi dostala do ruky v pořadí již devátá deska této kapely, ovlivněn vesměs negativními dojmy ze zmíněného vystoupení, díval jsem se na ní trochu přes prsty. Nakonec mě k pozornému poslechu a následné recenzi donutila kompletní sbírka Ramones seřazena v mé poličce. Přeci jen i kultovní máničky v křivácích neudělali od dob Hey Ho! Lets Go!, Pet Cemetery či I Wanna Be Sedated žádný zásadní respektive vůbec žádný pokrok a přesto na ně nedám dopustit. Nad názvem si Visáči hlavu moc dlouho nelámali a album pojmenovali výstižně – Punk.

Pro vymezení stylu ve kterém se album nese je sice jméno dostatečně signifikantní avšak je třeba dodat, že komunitu s tímto pojmem neodmyslitelně spojenou již kapela dávno opustila. Už jen to, že obal alba propaguje protirozmnožovací systém „Copy Controlled“ je punkovým ideálům na hony vzdáleno.

Jedinou důležitou věcí je však obsah, který bohužel do puntíku splnil moje očekávání. Bohužel pro mě a naštěstí pro fanoušky Visacího Zámku, kteří jej mají rádi takový jaký byl před dvaceti lety. Čtrnáct písní s prakticky totožným tempem i rytmem jsem přelétl pouze s několika zacukáními koutků. Pár vtipných či vtipně buranských slovních obratů, ale víc dojmů ve mně nezůstalo.

Tří akordové pecky jsou někdy zbytečně natažené na neúnosnou minutáž.

Když jsem se pokusil desku poslouchat trošku pozorněji hned se naskytl pozitivní bod, který je třeba zmínit. Album má profesionální produkci a velmi kvalitní zvuk od Zdeňka Šikýře, který mě sice naposledy trošku zklamal deskou Sunshine avšak s monotóním zvukem punkových kytar si poradil na výbornou. Po hudební stránce je na tom „Punk“ o dost hůře. Tří akordové pecky někdy zbytečně natažené na neúnosnou minutáž málokdy vybočí ze standardního mustru sloka-refrén-sloka a ještě řidčeji zaujmou zajímavým nápadem či zpěvnou frází.

Trošku patetická sóla a místy nevybíravé umístění ne-punkových mezipasáží v konečném důsledků nabourávají jinak nekonfliktní a lehce ubíhající spád desky, přestože se někdy může zdát, že jsou spíše milým únikem ze stereotypu. Texty v podstatě nemá smysl hlouběji hodnotit. Někdy vtipné, někdy hloupě vtipné, ale většinou jenom hloupé. Koncepčně však zapadají a přeci jen těžko by se dalo čekat, že od Visacího Zámku někdy uslyšíme texty ala Robert Smith či Nick Cave.

Shrnuto a podtrženo Visací Zámek si prodloužil diskografii o své standardní avšak z všeobecného hlediska podprůměrné album, které má velmi malou naději na to, že některá z jeho písní se stane pro náctileté podobnou hymnou jako Traktor a jiné kultovní hity.

Kapela má naštěstí početnou fanouškovskou základnu, kterou deska v klasickém duchu jistě potěší. Otázkou však zůstává: má Visací Zámek hudební veřejnosti ještě co říci? Nejsem negativista, ale poslední přínosnou věc, kterou tato kapela udělala byla Zelenkova fiktivní satira „Visací Zámek 1982-2007“. Kdyby skon kapely nastal opravu již za dva roky, česká hudební scéna by pravděpodobně žádnou valnou ztrátu neutrpěla.

Vydává Monitor EMI

Tiscali/Přemysl Černík
20. září 2005
Originál