Visací zámek - Tisk

Rozhovor VZ1 pro Lidový noviny.

(převzato z Lidových Novin, 14.12.2000)

Punk je pro nás láska na celý život

říká v rozhovoru pro Lidové noviny zpěvák skupiny Visací zámek Jan Haubert.

Legenda českého punku, pražská skupina Visací zámek, vydala v těchto dnech u firmy Warner Music nové album, nazvané Visací zámek znovu zasahuje. Na minulost skupiny i celého žánru vzpomíná a nad jeho současností se zamýšlí zpěvák Jan Haubert.

LN: Je možné být ještě ve vašem věku punker? A cítili jste se tak vůbec někdy?

Je otázka, jak se punker vlastně má cítit. Punk coby hudební směr nás zasáhl hodně. Měli jsme už plné zuby všech těch "hlubokomyslných" komponovaných pořadů typu Dialogu s vesmírem nebo Zdi. Punk byl nový zážitek. A ten zásah byl tak silný, že trvá dodnes. Je to láska na celý život.

LN: Punk měl ve světě rysy, kterým se Visací zámek vymykal. Například jste v textech nikdy nepolitizovali.

Být političtí nebyl náš záměr. Svým způsobem jsme se jimi ovšem bez vlastního přičinění stali ve chvíli, kdy o nás začaly projevovat zájem veřejné instituce, zejména StB. Já osobně jsem ale v punku nikdy žádnou velkou politiku necítil. Vždycky mě na něm fascinovala především upřímnost a snaha se projevit bez ohledu na všeobecně uznávané kulturní a umělecké normy, ten až okatý nezájem o ustálené hodnoty. Například raný Iggy Pop je škatulkován jako punk a jeho texty nikdy politické nebyly. Jsou o normálních vztazích mezi lidmi, nikoli o vztahu lidí k institucím.

LN: Nebylo pro vás jako kapelu, složenou vesměs z vysokoškoláků, někdy těžší prezentovat svůj odpor proti konvencím?

V době, kdy jsme začali hrát, tedy na začátku 80. let, u nás nebyli žádní nezaměstnaní punkeři, kteří by žili na ulicích. Jedním z hnízd punku ostatně byla kavárna Slavia, kde se popíjel čaj za 2,60 a jádrem této společnosti byli vesměs středoškoláci.

LN: To je možná specifikum českého punku. Odrazila se ona českost i do hudby samé?

Řekl bych, že u nás je punk větší "mišmaš". Britská scéna byla vždycky mnohem stylovější, zatímco český punk a nová vlna v jednu dobu bylo vlastně totéž. Stejní lidé chodili na punk i třeba na reggae Babaletu.

LN: V 90. letech zažil punk ve světě velký revival. Jak se na něj díváte?

Mám takové podezření, že způsob, jakým se tato vlna dostala k nám, byl ryze komerční. Domnívám se, že punkových kapel bylo vždycky stejné množství, ale obchodníkům se některá období zdají vhodná k tomu punk "tlačit". Uvědomují si, že dokáže mladé lidi opravdu hodně oslovit. A vždycky je dobré jej prosazovat ve chvíli, kdy kontrastuje se stávajícími hlavními proudy. To zřejmě v 90. letech nastalo.

LN: Říká se, že "punkem současnosti" je elektronická taneční hudba. Souhlasíte s tím?

Mohla by být. Většinou mi ale u ní chybějí texty, do těch se pouští málokdo. Možná je to tím, že když člověk poslouchá text, musí zapojit další okruh vnímání, a to možná u taneční hudby není žádoucí. Ale jinak nevidím důvod, proč by se punk nemohl dělat na počítači.

LN: Vás neláká něco takového zkusit?

Visací zámek je hlavně koncertní kapela a živý kontakt s lidmi je pro nás nejdůležitější. S technikou si sice občas rádi pohrajeme, ale na desky zřejmě vždycky budeme chtít natáčet písničky tak, jak je hrajeme při koncertech.

Ondřej Bezr,
Lidové noviny, 14.12.2000