Mystifikace o zákrutách popularity
PARADOKUMENT Ve své prvotině Mňága - Happy End (z roku 1996) režisér Petr Zelenka naznačil svou zálibu v mystifikacích, kterou pak potvrdil ve svém slavném povídkovém filmu Knoflíkáři. Paradokumentární mozaika o kapele Mňága a Žďorp odhaluje fiktivní kauzu vykořisťování party samorostlých muzikantů zahraniční firmou. Obsahuje také karikatury kýčovitých hraných filmů, investigativních dokumentů a rádobyzasvěcených hudebních svědectví. V duchaplné hříčce o absurdních zákrutách popularity hrají sami sebe nejen členové Mňágy, ale i rocker Ivan Král, publicista Martin Schulz, režisér Zdeněk Troška a řada dalších osobností naší kulturní sféry.
"Ta kapela mě zajímala dlouho. Sledoval jsem už punkrockové formace, v nichž její členové působili před listopadem. V devadesátém pak Mňága vydala první desku, která mě naprosto nadchla. A já se toužil dozvědět, zda lidé za těmi nezaměnitelnými písničkami jsou taky tak fajn," říká režisér o svém debutu, vyznamenaném Zlatým ledňáčkem na předloňském plzeňském Finále. "Částečně mě inspirovala crazy s nesmyslným návodem na úspěch, kterou natočili Sex Pistols. Šlo mi však také o vyjádření pocitu, s nímž se členové Mňágy potýkají doopravdy. Tím je údiv nad jejich závratnou popularitou," vysvětlil autor.
Petr Zelenka (nar. 1967) napsal scénáře k inscenacím Svědkyně (1991) a Televize (1994), režíroval dokument o skupině Visací zámek a snímek Imitátor hlasů o Miroslavu Faltusovi. Pro cyklus Genus natočil portrét Miroslava Plzáka, s nímž spolupracoval na scénáři k závěrečnému dílu televizního mikroseriálu Manželská tonutí (1996). Zelenkův druhý snímek Knoflíkáři (1997) se stal hitem uplynulého roku a získal čtyři České lvy: za film, režii, scénář a mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
