15 let Visacího Zámku

Aneb jak slavil Visací zámek 15 let své existence

Visáči totiž v Belmondu dokázali, že ti, co je již před rokem po posledním albu SEX odepsali jako přežitou kapelu, by měli zanechat všech aktivit a odejít do svého nepunkového nebe či pekla, protože takovej koncert, kterej proběhl na Mikuláše, se jen tak nevidí. Půl hodiny po osmý se krásně nazdobeným Belmondem, jemuž vévodil nápis "Visáči zdraví patnáctý sraz traktoristů" rozlehl zvuk vskutku nepunkový, česká a slovenská hymna. Zaražení a pobavení návštěvníci radostně vyslechli projev o VZ, kteří měli dnes zahrát svůj 512. koncert. Tento projev se zcela vážnou tváří odrecitovala jakási soudružka a na jeho konci vyjádřila nutnost změnit naší hymnu.

Na pódium pak naklusala šestiletá holčička s čírem na hlavě a na svých klávesách odehrála fakt dost hutnou předělávku Traktoru, coby první návrh české hymny. Pak se ale nástrojů chopili Visáči a naprali nám do hlav první kus toho večera a zároveň druhého kandidáta, Hymnu šibeničních bratří. Už tahle skladba dávala tušit, že tenhle večer VZ věnují i své, na posledních pražských koncertech opomíjené hudební minulosti.

Ve skvělé radostné atmosféře, která byla pro tento koncert charakteristická, došlo opravdu na to nejlepší z tvorby Visacího zámku, ať už šlo o Dopravní značky, které mi přišly toho večera zvlášť emotivní, Maluje sele, Stánek, na předchozích koncertech dlouho žádanou Slivovici (To jsou věci po dvou deci) nebo hitová Cigára, Kanárka a samozřejmě Traktor. Trošku mě sice zamrzelo, že nedošlo třeba na mou oblíbenou skladbu Všichni mi lhali, s textem skvělé básně Františka Gellnera, nebo na Hru s dámou, ale je jasný, že kdyby měli Visáči odehrát všechno, koncert by se konce jen tak nedobral. Toho večera dokonce došlo i k tomu, že Mike Pixies zařval do tmy Stromeček a abychom mu věřili, že je skutečnej blbeček, tak se ho pokoušel i zapálit. Povedlo se mu to však až za odborné asistence pořadatele.

Po celou dobu do svých fanoušků Visáči hustili vychytaný hlášky a celý jejich koncert byla jedna velká show, ve které nechyběl dokonce ani striptýz.

Co se týče hudebních výkonů, byl ten večer vskutku výborný. Vladimír "Tupé Číro" Šťástka si to pařil na basu a Honza Haubert s vidlema v ruce zpíval jak nejlépe mohl, prostě Visáči jak maj bejt. Tímhle koncertem Visací Zámek skutečně dokázal, že si může dovolit být skromným, protože je prostě nejlepší. Jak by řekl Michal Pixa: "Punk's not dead, vy volové!!!" A já volám SLÁVA VZ.

Campo, Kelt 2/98
opsala a poslala Marky