Visací zámek zastaví jen infarkt

KLADNO - Bouřlivým skandováním vyprovázeli v pátek večer návštěvníci rockového klubu Spider skupinu Visací zámek . Ta dokázala, že ani po patnácti letech svého účinkování na našich pódiích neztratila nic ze své prvotně punkové dynamičnosti a agresivity. Známé skladby jako například Traktor nebo Vlasta si společně se zpěvákem Janem Haubertem zazpíval nejeden fanoušek. V době, kdy se ke svému vystoupení chystali "předskokani" Watter Pebbles, jsme položili několik otázek kytaristovi Visacího zámku Michalu Pixovi alias Míšovi Helmiči Pixiemu. Zde jsou jeho mnohasmyslné odpovědi: Máte za sebou patnáct let koncertování a jste často označováni jako punková legenda. Cítíte se tak? Musím přiznat, že se cítím jako pseudopankáč, Savec (basista Vladimír Šťástka alias Vladimír Motýlek Savec) jako pseudoskin, Hony (zpěvák Jan Haubert alias Hony Ušaté torpédo) jako pseudománička, Ivan (kytarista Ivan Rut alias Kvílivý Hroch) jako pseudomirek z Rychlých šípů a Jirka (bubeník Jiří Pátek alias Jiří Sweet P.) se necítí nijak. Netrpíte po patnácti letech ponorkovou nemocí? Ponorkou jsme jezdili po koncertech asi rok, ale zmíněnou nemocí netrpíme. Vaši internetovou stránku navštívilo už více než devět a půl tisíce lidí. Co pro tebe znamená Internet? Je to z toho důvodu, že jsem naši internetovou stránku navštívil devěttisíckrát já a pětsetkrát Honza Haubert. Teď ale vážně. Určitě je to pro nás velká reklama. Co jsem viděl na českém Internetu, je to patrně nejucelenější a graficky nejlépe zvládnutá hudební stránka. Jsme moc rádi, že ji máme. Mnozí z těch, kteří před patnácti lety v kožených bundách a s barevnými kohouty na hlavách skandovali jméno Visací zámek, dnes prakticky neodkládají mobilní telefony, a sako a kravatu si svlékají jen když jdou spát. Co říkáš takové metamorfóze člověka? Já se občas do takové podoby také transponuju. Doba mě přinutila se občas takhle převléknout, i když ne často, tak třikrát do roka. Myslíš si, že punk je nesmrtelný? To se ukáže za tisíc let. Jaký je tvůj názor na novou vlnu amerických kapel, například Green Day. Je to vůbec ještě punk? Je to spíš takový ostřejší big-beat. A nedávný comeback britských Sex Pistols? Proč ne. Proti tomu já osobně vůbec nic nemám. Patnáct let vystupujete na pódiích. Jak dlouho se s vámi fanoušci budou ještě setkávat? Do té doby, dokud někdo z nás nedostane ischemickou chorobu srdeční.

ROBERT BOŽOVSKÝ, Kladenské noviny, str. 13, 27.01.1998