Inteligentní punk? Proč ne!
Čtrnáct let existence, to už je u leckteré rockové kapely věk takříkajíc na pováženou. A u skupiny hrající punkrock obzvlášť, protože výrazové mantinely tohoto žánru jsou přece jen omezené. Nicméně právě tak dlouho fungující pražská legenda Visací zámek svým novým albem Sex ale té erotiky si na něm navzdory názvu příliš neužijete - ukazuje, že se i v rámci tohoto stylu dá jít kupředu. Možná je to však právě tím, že Sex je ze všech dosavadních šesti alb "Zámku" deskou dosud nejméně punkovou. To v žádném případě neznamená, že by se kapela vzdala své příznačné přímočarosti a že by CD neobsahovalo žádné klasické tříakordové vypalovačky, mezi nimiž vyniká chytlavý "fotbalový" popěvek Orlíčci. Ale zároveň album přináší řadu překvapujících momentů, které zahánějí u podobných nahrávek vždy hrozící stereotyp do uctivé vzdálenosti. Reggae už soubor vyzkoušel vícekrát - tentokrát tak učinil prostřednictvím zhudebněné básně Františka Gellnera Buď matka boží pomocná, avšak písně Cíl, jejíž základní riff se až nebezpečně podobá AC/DC, zemitého motörheadovského boogie`n'rollu Rtěnka, melodického hitíku Teepee, melancholické Poslední královny či "latinskoamerického experimentu" s názvem Kruh by se od něj leckdo nenadál. Dost vysoko nad běžnou úroveň obdobně orientovaných formací posunují Visací zámek také chytré, většinou vícevýznamové texty zpěváka Jana Hauberta. Evidentně vycházejí z vlastních prožitků a zkušeností a obejdou se bez "velkých slov" a patetických obrazů. Když připočtete kvalitní, náramně "nadupaný" zvuk nahrávky a jako vždy nápaditý obal Karla Halouna, vyjde vám, že Visací zámek na stará kolena natočil svou možná nejpodařenější desku vůbec. V podstatě jedinou slabinou tak zůstává Haubertův poněkud jednotvárný zastřený vokální projev. Avšak na druhou stranu si bez něj Visací zámek už ani nelze představit.
