Visací zámek hraje si to svoje
Příznačnější název než Jako vždycky by skupina Visací zámek pro své nové album, jež vydal Reflex Records, jen těžko hledala. Deska opět přináší kombinaci valivého metalu s punkem a jedno nezbytné reggae. Nechybějí ani pro něj také typické zhudebněné básně Christiana Morgensterna (Nálada ze IV. kruhu a Modlitba šibenička), k nimž tentokrát skupina přidala i básně Ernsta Jandla (Myšlenka) a Františka Gellnera (Perspektiva). Z vyšlapané cesty Visací zámek neuhnul. Přesto deska není odvarem z minulosti. Skladby už nestojí na jediné, základní kytarové figuře, riffu; ani Hony Haubert už nezpívá s takovým nasazením jako v počátcích Visacího zámku. Vedle agresivního punku a la Exploited tu najdeme i punk rozverný, s nímž kdysi přišli Toy Dolls. Trubka v Náladě připomene provokativní underground intelektuálních OZW. Úvodní Dobytek se jistě zařadí mezi kapelové hity. Škoda závěrečné písně Cikánky, jež shazuje dojem z celkem slušného alba - byla by totiž "ozdobou" repertoáru kterékoli pivní party.
